NOVÉ
Karibik v únoru
Když hoří pomeranč v zenitu
zima spí v kokpitu ze svitu
Než vesla zornice hladině rozetnou
voda je do ryb rozhlednou
Otvírá průhledný labyrint korálů
schodiště do ticha zhašených chorálů
Vysoký oceán jisker když zabliká
přílivem západu pomeranč zamyká
Pobřeží navléká na písek zpěněnou nit
z palmové náruče taverna hodila síť
U stolků poutníkům přetaví ret
v bezedných okrajů amulet
Barman Bubu míchá nápoje fantazie
do sklenic tanečnic barevné hýření lije
Strážkyně v rákosových sukýnkách je roznášejí
na plná hrdla poutníků pozorně dohlížejí
Opilý pěšák
Když vyšel ze základny Mokrý klas
byl pozdní pátek hvězdný čas
Šel s písní na rtech jako vždycky
od sloupu k sloupu postupoval strategicky
Bojoval s gravitací chodníkových rovin
Na schodech padl jako odstřelený komín
Čas večeře
Z rezavé lžíce oblohy se rozsypalo paprikové chmýří večera
do recyklace hladu dupla prchající noha slunečního ještěra
Ze sochy státníka se v parku sloupl trpaslíka obří stín
Houpavě padal z těsta podstavce jak do guláše kmín
Cesta krok čepovala z vykostěné dlažby anatomie
když tulák mezi pěnami šel na večeři v boudu gastronomie
Peníze
Nevěrné vločky
které v dlani tají
na cestě suché bláto zakrývají
když jsou jich kopce lze si po nich zalyžovat
v lavině mají sílu ubližovat
Ve větru roztáčejí zlaté plameňáky
z některých lidí uplácají pyšné sněhuláky
Psí počasí
Mrak sklopil oblohu jak mokrou palici
až zlomila se v pase ke dnu v ulici
Chodec šel v boty kapající den
u kontejneru štěknutím byl osloven
Z hladiny zvedl vykoupané stvoření
V bytě ho hladce ubytoval k topení
Dvě bytosti dvou očí na cyklonu Přírody
sklonili k sobě hlavy plápoláním náhody
Dva knoty v čase nečasu co není bez jisker
doutnali vlnobitím okna do tekutých ker
Na rozbouřené kapky dívali se suchem polití
Vendetou labyrintu vody ponořeni do nití
Chodec dal pejsku deštné jméno Vendelín
V neděli k obědu ho snědl s knedlíkem a se zelím
V lese
Stromy tam chodí bez roušek
komár se zastaví na doušek
v křovině listy se na tichu houpají
čumáčky srnek z nich čouhají
VYLÉČENÝ TREZOR
Mladšího bráchu pokladnice
tlačila zácpa z číselnice
aby byl lehký jak baletka
pomohla Semtexu tabletka
Těžký břich je otevřen
zlaté cihly trousí ven
ROZJETÝ HLEMÝŽĎ
V tykadlech měl zmatky
bloudil lisem křižovatky
Autobus se kolem hnal
na výlet ho sebou vzal
Bez domu na hrbu popleta
jede teď na kole do světa
MATEMATIKA NĚKDY SEKNE
Sekera ta tupá není
V blbé ruce počty mění
Sekala špalky do plusu
Jeden prst skončil v mínusu
Poblíž mlsný Azor stál
s pátým prstem počítal
Až se mu vyvenčí zadnice
výsledkem bude hovnice
BOLAVÝ ZUB NIKDY NESPÍ
Pod bezesnou klenbou úst
jeden zub má vleklý půst
jazyk je jak živý stejk
klepe ho permoník Pidižvejk
Kladívkem mu ruší spánek
dásně žvýká dalamánek
OŽRALEC POJEDL KUŘE NAKONEC
U Dvou Stehen dostal hlad
Kuřecí vyhledal žrádlomat
Vlétl dovnitř bez perutí
okousal tam křídla s chutí
Z kostí stavěl vratký dům
zbytky házel na zem psům
VOSA NA KOZLU
Kolem stolu práší sucho
vosa sklence líže ucho
Chvíli do něj bzučela
po chvily vzlétla a skočila
Celým tělem šlape pěnu
kozla pije za odměnu
TEN PES BYL ZLITEJ JAKO ZVÍŘE
U Dvou koček vedle dveří
s kumpány sedím před
večeří
Probíráme současnost
pod stolem kvete zločinnost
Drzý hafan se tam krčí
všechny nohy k tomu mlčí
Mou tašku tam prověřuje
čumák do ní zanořuje
Vídeňské párečky ocenil
blaženě zuby vycenil
Nechal mi housky s hořčicí
Zlil jsem ho plnou sklenicí
OMLÁDLÁ KOLENA BABIČEK V PARKU NA PARUKÁŘCE
Za keři čistého jasmínu
oživli lavičky ve stínu
Sjeli se tam babičky
na dlani bonbónů krabičky
Zákaz vjezdu na otvorech
povídali o doktorech
Naočích mlhu bezčasí
v kolenou předpověď počasí
Šli kolem dvě kadeřnice
Hlavy jako dýmovnice
Halili v nich lehkost svou
Natisíckrát stříhanou
Babky chřípí rozevřeli
běhat šanci ucítili
Zmlátili je holema
v trávě jim omládla kolena
ŠLOHLA ŽIDLI
V předzahrádce Na Štvanici
množí vědma slivovici
Židle se pod ní rozjíždí
trubky vlhnou za hýždí
Rozhlédla se dokola
z posedu i s židlí zmizela
Pobuda v parku
Paragán propadlý do nížin cest
ospalý z postelí laviček měst
V ruce padák igelitky
Další občan bez legitky
Rozsekal parkem procházení
na střepy holého potácení
Tekuté krabice v žaludku
dopadl za boudou na budku
LETADLO NA RANNÍ OBLOZE
Kam takhle časně motýlku?
Zastav se jenom na chvilku
Kreslíš do tváře vysoké jak hora
těkavý život zpěněného tvora
Břitvami křídel holíš den
Dívám se na tě uzemněn
ZAPOMENUTÝ SVAZEK ŘEDKVIČEK
Luna žlutý make up má
chodník je propast šedivá
lucernou červených pěstiček
zasvítil svazek ředkviček
upoután nití a drceným sklem
vadne pod rozbitým výkladem
KVĚTINY VE VÁZE
Amputované periskopy barev
Jednou a naposled sevřené v paletu
pozvané ke stolu zahýří na oko
Pak tiše skloní hlavy domů
¨
PADAJÍCÍ DRACI
Koukni na ty draky
Jak plachtí!
Zuby jim vlají jako korálky na šíji
Dotáhli to ze dřeva vysoko
Až k pustinám ohně
SPLÁCHL JSEM SI ČEPICI DO ZÁCHODU
Tak nakonec jsem tu čepici neztratil
Jenom sklonil hlavu nad porcelánovou dimenzí
Když přitahujw díra nic neunikne
Její podprostor pozře vše
Hučí, víří a polyká jako Charybda
Tam padla moje čepice a já to zmáčkl příliš brzo
Nebyla ztracena
Vplula kdesi daleko do oceánu
Zatímco já půjdu pěšky ,tak ona bude plachtit svobodná a nade vším
TOMU POŠTÁKOVI NĚCO ČOUHÁ Z BRAŠNY
Brouzdá jen tak ulicemi
je pošťákem s ambicemi
dopisů ho míjí dav
krokem hledá stopy zpráv
neon pošty bliká z dálky
vejde tedy do obálky
dá se lehce do čtení
vlaží v ústech kamení
Svoji hlavu jak by smet
venku zatím chvátá svět
z brašny mizí všechny zprávy
tečou jako mléko z krávy
čouhá z ní už poslední
za chvíly se rozední
neví kam svou hlavu schová
za barem je poštmistrová
DAV HLAV
Balónky chodí v ulicích
hlavaté i v čepicích
poháněné plyny svými
pod sluníčkem vrhaj stíny
některé jsou naplněné
jiné jenom přeplněné
ČÍNSKÁ SERVÍRKA
V Nebeské Vůni na zemi
roznáší misky s nudlemi
lístečky rtů má neměnné
oči jak kapky skloněné
je v proudu tváří studánkou
nad čajem lehkou přeháňkou
Prst v polévce
Nastalo polední žvýkání
jídla se v talířích prohání
Hospodský porcelán špinavý kvas
V mokřadech myčky je krmení čas
Krmička je zpocená
Plné ruce práce má
Mycí hroch polyká talíře
Párou jí prsty olíže
Gilotina tlamy stroje
Ukázala kouzlo svoje
Kde se vzalo tu se vzalo
S pěti prstů šest se stalo
Šestý chvilku otálel
Pak se někam skutálel
Masitá mrkvička vařená
v polévce plave ztracená
Černá ruka v bankomatu
Pohlédl na ruku a zašeptal:
„Je černá jako tma ,že stín by utíkal"
Od rána neměl v žíle vlas
Do ulic vybrat hotovost byl čas
U banky potkal pána s kabelou
Za krkem opičku měl nesmělou
Usedl na lavičku a chtěl spát
Zezadu připomínal bankomat
Obuškem do hlavy mu zadal pin
Utíkal s hotovostí jako stín
když jeho žíla s vlasem ožila
Do rána černého mu ruka zářila
Kladivo na jitrnice aneb vyhledej a sněz
Do hospody Na Rotundě
vešel Golem v mastný bundě
Na jídelák nekoukal
Sedl,viděl ,objednal
Měli tam dnes jitrnice
spořádal jich víc než více
co nesnědl sebou vzal
zaplatil a zas šel dál
Byl to Vegan Likvidátor
Zdravé stravy propagátor
Lid před sádlem ochraňuje
Jitrnice konzumuje
Vánoční stromobraní
Dospělé stromy hýří na náměstích
Stromečky v teple pozorují pohádky
Všechny padlé pro rozlitou lásku
Spirála kolotoče se stáčí do trezorů
Padá stříbrné jehličí letošních vánoc
A někde vysoko uklouzla kometa
Rozbité sklenice vína
Jednonozí protinožci žízně
sekerou rovnováhy mávli řízně
Káceli skleněné vinohrady
pijáka víc už nedotknou se brady
Na zemi ostře zakřupou
zmáčené včely pod botou
Žihadla rozlitá po hlubinách
Otisky slunce na střepinách
Přilepil se mi papírový tácek na sklenku
Tak zase chytil dno až ze dna stolu
když z půllitrem se nakláníme spolu
Ten ožvejaný hastroš dávno propil směnky
Drží se dna jak zlitá rajda peněženky
Až gravitaci přizná s tíhou chmelového klacka
tak pleskne o stůl jako mokrá facka
Světla civilizace
Dokud hoří tváře obrazovek je světlo
dokud se dotýkáme stránek knih je poznání
Až dotkneme se popela tak nenastane absolutno tmy
protože oči galaxií budou svítit dál
V rozjeté knize tramvaje
Nad domy uhánějí hřbety draků v postrojích
Stíhám je natištěný za okny
Neznámé kapitoly mraků nad proudem
Tak nejasné jak cíle cestujících kolem
Čtu na stojáka v knize čtenářů všech stanic
Najednou přišel nakladatel pokut
já vytrousil svou jízdenku tam doma u botníku
Tak jako blbej drak kus slova v botách
Jiskra v oku
To jenom žhavá muška cinkla křídlem
o srdce zvonku v topeništi pohledu
viděla časohledem oka zahradu
kde kvete sníh i v noci hoření
Vítr v nás
Kdybychom dokázali poškádlit bouřku
až tam nad učesanou střechu našeho hotelu
vysokého jako voda
Snad bychom pak byli svobodní
a pršeli až na dno pevniny
Někdo mi chodí v nose
Večer když slunce slzy roní
krásně se dříme pod jabloní
hlava je ztichlý dům
uvnitř sen otevřen příběhům
Na dveře spánku klepání
V předsíni nosu šimrání
Někdo mě tam provokuje
jak rota v bačkorách pochoduje
Bez zrcadla nikdo z lidí
do nosu si neuvidí
Zrcadlo nenosím do sadu
prsty mu dělají náhradu
Dlouho lovím, uvnitř tápu
když to chytnu tak už chápu
V prstech se kroutí stonožka
Můj nos je vařená ponožka
Noc
Měsíc je bledý Bůh
A jeho plášt je drahou času
Běžíme spolu do rána
A budíme se s vírou nohy postele
Sami dva když svítá
Nefritový Toluen Boy
Haraka hajna baraka roh!
Padal jak tekutej divan bez nohy
Všechno to měl sepsaný na rohu
v jediný barákový hlášce zeleným sprayem
Když to tam chrstal viděl svahilský pahorky
sjížděl z nich nefritový svahy na lyžích prchavý řeky
kolik měl v čuchometru otvorů tolikrát byl krokodýlem
a tím pomaleji chvátal
Ruka v prázdném mrazáku
Hranatá hlubina šerých pustin
Kde křehká zpřežení vloček
unikají z kráterů ledu
Bosé pak tají haleny pláštěm hladové ruky
Přilepil se mi papírový tácek na půllitr
Tak zase padá dno až na dno stolu
A to se tady nakláníme spolu
trháme zlaté květy ze zahrady
Jsme oba vklady bez náhrady
Ta ožvejaná oplatka už zlila svoje směnky
Drží se dna jak stará rajda peněženky
pak gravitaci použije s tíhou chmelového klacka
A pleskne o stůl ostůl jako mokrá facka
Noc a den ve starobylé čtvrti
Zlo není na těch sošných budovách
To jenom zrudly reliéfy rohatých
když den si lehá s nocí
A ani dobro není na křížích
To jenom ráno zvedlo zlatou hostii
uprostřed kamenného uzlu domů
Vše mezi dnem a nocí leží uvnitř
Tam za omítkou
Číšník v restauraci Pod Oblaky
Nahoře spásají čas rozesmátí beránci
a rozvážně proplouvají šlehačkoví sumci
Očima v mřížích příborů je nevidí
Plave zahloubán do hladiny polévek
Chvátá aby stihnul poločas žvýkání
Bouřkou vyvrácený strom
Nad parkem visel zachmuřený papiňák mraků
Náhle puknul ani nezapískal
Ledem kropenatá dračice se divoce opřela do větví
Strom s vyvrácenými letokruhy nikam neodešel ani nezůstal
Jeho slepé kořeny poprvé ohmatali světlo blesku
Obloha zůstala stát na svém místě
Vždyť to co je zakořeněno miliardy let nejde jen tak vyvrátit
Horké léto se tomu jenom zasmálo a setrvalo.
Staveniště vedle hospody
Když hospoda zavírá
staveniště otvírá
V noci plné fantazie
míchačka i bagr žije
Pohádkový je to kraj
opileckých princů ráj
Jeden z nich tu očumuje
tíhu žízně odlehčuje
Stříbrný proud zurčí tmou
jeřáb je drak nad hlavou
Pod ním zmerčil Zlatovlásku
pocítil k ní prudkou lásku
objal její krásu zlatou
byla pro něj lehkou vatou
Nesl jí jak nevěstu
vydal se s ní na cestu
Ta vata však byla skelná
a ta bývá hodně věrná
Měla v sobě tisíc vos
opíchala mu i nos
Za plotem jí zapudil
Celý týden marodil
Mrazivá noc
Amundsen kyne z rybího oka
všude se nehýbou stříbrné kapky
a cesta křupe do kroku
Šupiny kouře vylézají z komínů
ledové mince zalézají pod nehty
Cosi věčného dýchlo na střechy
Proměna
Poslanec pan Pádlo
chtěl vypotit sádlo
Močil v parku po tenisu
chytl klíště do penisu
Pleška se mu rozvinula
v Lenina jej proměnila